Dotaz:
Může být pěstounem člověk, který je invalidní?
Odpověď:
Pěstounská péče, není omezená tím, zdali je pečující osoba v invalidním důchodu. Je třeba však pamatovat na to, aby osoba, která žádá o svěření dítěte do své péče byla způsobilá poskytovat pěstounskou péči.
V tomto případě, jde o to, že budoucí pěstoun předkládá posouzení zdravotní způsobilosti od svého praktického lékaře. Zdravotní způsobilost je podmíněna stabilním fyzickým, ale i psychickým stavem. Pěstounem se také rovněž může stát osoba, která je ve starobním důchodu, pro níž platí stejné podmínky, a navíc do starobního důchodce, je potřeba zohlednit i dosažený věk.
V případě splnění všech požadovaných podmínek, je potřeba absolvovat školení, které připraví pěstouny na poskytování náhradní rodinné péče. Pro klasickou pěstounskou péči je školení s datací 55 hodin, pro přechodnou pěstounskou péči je školení 74 hodin. Dále je potřeba uvést, že pro všechny pěstouny je povinné průběžné vzdělávání, v dataci 24 hodin ročně.
Evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči obsahuje kopie dokumentací, které vedly podle ustanovení § 21 zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností a jejichž kopie tyto úřady zaslaly krajskému úřadu. Krajský úřad má povinnost evidenci doplnit podle ustanovení § 27 zákona o odborné posouzení žadatele, které se bude týkat jeho morálních a osobnostních vlastností, motivace a některých skutečností souvisejících s rodinným životem žadatele. Toto posouzení, včetně lékařského závěru o zdravotním stavu žadatele, umožní svou odbornou úrovní a objektivností rozhodnout o vhodnosti žadatele pro osvojení či svěření dítěte do pěstounské péče.
Posuzování zdravotního stavu žadatelů zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele po stránce duševní, tělesné nebo smyslové nebrání výkonu dlouhodobé, soustavné a řádné péče a výchově dítěte.
Účelem tohoto posuzování je i předcházení tomu, aby nároky výchovy dítěte nevedly ke zhoršení či zhoršování existujícího nepříznivého zdravotního stavu žadatele, a to v horizontu následujících let nezbytných pro zajištění výchovy a péče o dítě, minimálně do jeho zletilosti.
Posuzování zdravotního stavu žadatele musí mít individuální charakter a nesmí vycházet pouze ze samotné existence zdravotního postižení jako takového, ale z dopadu tohoto postižení na dlouhodobé pečovatelské a vychovatelské schopnosti žadatele.
Posuzování zdravotního stavu žadatele provádějí, a to svými lékaři, krajské úřady a v rámci odvolacího řízení ministerstvo. Při svém posuzování by měli posuzující lékaři vycházet zejména z lékařských zpráv a posudků vypracovaných registrujícími praktickými lékaři a odbornými lékaři, kteří mají žadatele ve své léčebné a dispenzární péči.
Posuzující lékaři mohou rovněž přihlédnout i k výsledkům psychologického vyšetření, popř. sociálního šetření, avšak jen potud, pokud mají význam pro posouzení zdravotního stavu žadatele.
Zprávy odborných lékařů musí obsahovat údaje o současném stavu, vč. příslušných funkčních nálezů, o dosavadním průběhu a délce trvání onemocnění, o způsobu léčení a o prognóze onemocnění.
U žadatele, jenž se v posledních 5 letech léčil na psychiatrii, musí být provedeno psychiatrické vyšetření. V ostatních případech se psychiatrické vyšetření provede jen tehdy, má-li posuzující lékař zato, že je k posouzení zdravotního stavu žadatele nezbytné, a to zejména pokud má zdravotní stav dopad na stav duševní pohody žadatele.
Lékařské zprávy a nálezy, které jsou podkladem pro posouzení zdravotního stavu, by neměly být starší 6 měsíců.
Osoby, které se nedoporučují do zařazení evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči z důvodu nevyhovujícího zdravotního stavu:
mají z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu podstatně omezenou psychickou a fyzickou výkonnost, soběstačnost, pohyblivost a schopnost orientace či komunikace, čímž jsou podstatně omezeny jejich výchovné a pečovatelské schopnosti, především ve vztahu k soustavné a dlouhodobé péči o dítě,
by svým onemocněním ohrožovaly, popř. mohly ohrožovat zdravý vývoj dítěte – např. bacilonosiči, alkoholici a ostatní toxikomani,
by nedostatkem výchovných schopností, charakterovými vadami a poruchami sociability a adaptace ohrožovaly harmonický vývoj dítěte – osoby sociálně a společensky problematické, osoby se sníženými duševními schopnostmi aj.
Při posuzování zdravotního postižení osoby, která žádá o zařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči, by lékař měl přihlédnout k sociálním podmínkám a rodinnému zázemí žadatelů (např. partner bez zdravotního postižení, či pouze s lehkým fyzickým omezením).
Při posuzování lze vzít v úvahu i výsledky hodnocení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení, pokud se zjišťováním uvedených skutečností žadatel souhlasí.
Bc. Václav Smíšek
redakce invArena
Přidejte odpověď